Látky se dělí do třech základních skupin podle velikosti relativní permeability.
|
|
|
| diamagnetická | nepatrně menší než jedna |
| paramagnetická | nepatrně větší než jedna |
| feromagnetická | mnohem větší než jedna |
Čím jsou magnetické vlastnosti způsobeny? Velmi jednoduše řečeno, elektrony v atomech látky se pohybují a tím kolem sebe vytvářejí magnetické pole. Tato elementární magnetická pole se skládají a určují výsledné magnetické pole atomů a tím vlastnosti látky.
Diamagnetické látky
Elementární magnetická pole se zcela ruší, látky zeslabují magnetické pole, do kterého jsou vloženy (jsou z něho slabě vytlačovány).
Příklady: zlato, měď, rtuť, voda, inertní plyny, ...
Paramagnetické látky
Elementární magnetická pole se ruší jen částečně, látky zesilují magnetické pole, do kterého jsou vloženy (jsou do něho slabě vtahovány). Vnějším magnetickým polem nelze atomy uspořádat tak, aby látka více zesilovala magnetické pole - tomu brání tepelný pohyb atomů.
Příklady: hliník, sodík, draslík, ...
Feromagnetické látky
Mají stejné atomy jako paramagnetické látky, ale ty jsou uspořádány do malých domén, které jsou souhlasně zmagnetovány. Látky značně zesilují magnetické pole, do kterého jsou vloženy (jsou do něho silně vtahovány). Po vložení do magnetického pole se zvětšuje doména , která je zmagnetována ve stejném směru, a ostatní domény se pak navíc natáčejí tak, aby jejich magnetické pole souhlasilo s vnějším magnetickým polem. Doménová struktura nakonec zmizí - látka je magneticky nasycena. Když pak látku z magnetického pole vyndáme, látka zůstává částečně zmagnetovaná.
Příklady: železo, kobalt, nikl a (nejen) jejich slitiny.